Ke stažení

Informace o náboru

Benjamínci

Přípravka

Kodex judisty

Kodex trenéra

Historie Judoklubu z.s. v Pardubicích

1952

Je mnoho sportovců, kteří by si rádi připomněli vznik oddílu judo v Pardubicích. Proto dovolte pár řádků o jeho historii.

Koncem roku 1952 se sešlo pár nadšenců v čele s panem RNDr. Rudolfem Kotvou a profesorem Vladimírem Lorencem ve sportovním klubu Studánka, tehdy to byl policejní klub, který potřeboval pro výcvik policistů, právě to co tito nadšenci nabízeli a to sebeobranu osob beze zbraně. Tehdejší poválečný Sbor Národní Bezpečnosti proto všemožně podporoval vznik tohoto klubu. Tehdy se sebeobranné techniky ještě vyvíjely z mnoha orientálních sportů a říkalo se jim jiu-jitsu.

Díky své atraktivitě a potřeby pro SNB byl klub Studánka velice dobře materiálně zajištěn. Vychoval spoustu dalších nadšenců, kteří zakládali oddíly jiu-jitsu po celé republice. Tak vznikl například oddíl Spartak ZVÚ Hradec Králové, dnešní Sokol a podobně.

V pozdějších letech se již začalo jiu-jitsu přiklánět ke sportovnímu pojetí s pevnými pravidly a dostalo název judo, to znamená v překladu z japonštiny „jemná cesta“. Náplň této, původně sebeobranné techniky, již byla zcela pozměněna ve sport a kvalitativně posunuta značně výše než bylo jiu-jitsu. Snad z důvodů, o mnoho složitější výuky chvatů juda, která kladla velké nároky na žáky, se pomalu začal projevovat v SNB (sbor národní bezpečnost) nezájem velitelů a oddíl Studánka se dostal mimo zájem velení SNB.

1958

Proto se zdravý kádr oddílu začal zajímat o organizaci, která by je zastřešila. V tehdejší době největší a nejbohatší státní podnik Explosia Pardubice podal judistům pomocnou ruku a oddíl se stal součástí TJ Jiskra Pardubice, který vytvářel sportovní zázemí pro zaměstnance podniku. Podle přísloví „jaký pán, takový krám“ se oddíl judo stal velice dobře hmotně zajištěným oddílem a podle toho také vypadala činnost. Již tehdy, to je v roce 1958 měl oddíl početně nejvyšší stavy a ty se dlouhá léta pohybovaly kolem 150 - 200 členů. V republikových soutěžích se umisťoval na předních místech.

Díky oddílovému předsedovi panu Janu Čiberovi, který se staral o oddíl od doby, kdy přešel pod n.p. Explosia si oddíl vytvořil takovou materiální základnu, že z této základny oddíl žil po dlouhá léta. Po politických změnách, kdy n.p. Explosia byl sloučen ještě s dalšími chemickými subjekty a byl přejmenován na n.p. Synthesia Pardubice, byla celá TJ Synthesia zastřešena organizací ČSTV. V této době byly dotace pro sport státní záležitostí a proto i oddíl judo dále vzkvétal. V tehdejších akcích „Z“ byla postavena brigádami judistů nová „hala“ na tehdejší dobu moderní a rozměrná a byla vybavena po celé ploše žíněnkami.

1970

V roce 1970 byla „hala“ vybavena díky aktivitě předsedy Jana Čibery, novými žíněnkami známými pod názvem tatami. Toto kvalitní tatami slouží judistům dlouhá léta.

Říká se, že pokud něco má začít v nové kvalitě, pak se musí odrazit ode dna. Toto se potvrdilo stoprocentně i oddílu judo TJ Synthesia Pardubice.

1990

Po listopadové „Sametové revoluci“ v roce 1989 byla svolána narychlo členská schůze oddílu, na které oddíl opustilo dosavadní vedení oddílu v čele s předsedou Janem Čiberou, hlavním trenérem Jaroslavem Králem, Pavlem Vojtou, Janem Dvořákem a Hubertem Krejčím. Tím se oddíl dostal do hluboké krize, protože z dospělých, kteří měli nějaké zkušenosti s vedením tak velkého oddílu zůstal jediný a to Vladimír Svoboda senior, tehdejší trenér družstva dospělých, který platil za rebelanta a pořád dával předsednictvu najevo, že takto judo nelze dělat.

Hrozbu rozpadu oddílu bylo nutné odvrátit. Ihned po odstoupení dosavadního vedení byla svolána „rada starších“. Jednalo se o několik dorostenců, či právě odrostlých dorostenců, kterým nebylo jedno, že oddíl se díky odstoupení celého vedení, rozpadá. Bylo třeba nahradit odstupující a to i ve funkcích trenérů, kde také uprchlíci pracovali. Do akce o záchranu oddílu judo nastoupili Zdeněk Žítek, Svoboda Vladimír mladší, Svoboda René, Monika Bernkrautová a hradecká trenérka Petra Vítová.  Ani jednomu z jmenovaných nebylo 20 let

1991

Nicméně během půl roku se situace stabilizovala a oddíl začal fungovat. Sice byl značně poznamenán krizí, ale mladíci, kteří byli postaveni před úkol zacelit prostor po odstupujících, se více než osvědčili. Ať mělo odstoupení bývalého vedení oddílu jakýkoliv důvod, nyní si již málo kdo vzpomene na tento moment. Všichni ho spíš chápou jako začátek nové éry oddílu judo. Starší trenéři, kteří odešli spolu s odstupujícím předsednictvem, se již nevrátili. Čas ukázal, že to bylo ku prospěchu oddílu. Začali fungovat noví, mladí trenéři a čas ukazuje, že tato volba, byť z donucení, byla více než prospěšná.

I když byly několikrát zaznamenány snahy odpadlíků se vrátit do oddílu, mladá garnitura je s díky odmítla, snad i ve vzpomínce na jejich jednání, které způsobilo málem rozpad oddílu.

1993

Pak sice ještě několikrát čelil oddíl ataku lidí, kteří byli zaskočeni tím, že oddíl pokračuje v činnosti, ale funkcionářský kádr byl již natolik stabilizován, že tyto snahy byly eliminovány a oddíl fungoval dále. Zde je třeba připomenout snahu některých uprchlíků založit konkurenční oddíl judo v Polabinách pod názvem „Trefa“, nebo jakýsi vysokoškolský klub judo. Toto zvláště prosazoval bývalý trenér Jaroslav Král společně s Vlastimilem Bíbrem, kteří patřily do skupiny, která zapříčinila krizi. Tyto oddíly by samozřejmě stáhly zájemce o judo z Polabin a členská základna oddílu judo TJ Synthesia, který byl v Ohrazenicích, by klesala. Nicméně tyto snahy zůstaly pouze jako přání.

Systém  práce v oddíle s osmi trenéry se ukázal jako vyhovující stav. Navíc naše řady rozmnožili i členové oddílu aikido.

Dá se říci, že oddíl judo byl na výsluní, jak v metodice, trenérských kádrech, členské základně, tak i ve výkonech borců.

V době po stabilizaci,  pracuje vedení  oddílu judo ve trojici, skládající se z předsedy Vladimíra Svobody, jednatele a ekonoma Jiřího Tucauera a v neposlední řadě z metodika a hlavního trenéra oddílu ing. Davida Kulhavého, víc jich při aktivitě tohoto předsednictva není potřeba. Je nutné vzpomenout i oddíl aikido, který byl veden Zbyňkem Machem a Leošem Matouškem. Oddíl má své vlastní vedení a je jakousi konkurencí oddílu judo.

Oddíl judo, když pomineme některé snahy z různých stran o jeho rozklad, či  ztěžování pozic, byl velice aktivním oddílem a jeho borci se již výkonnostně prosazovali.

2001

V roce 2001 se oddíl judo TJ Synthesia z finančních důvodů, kdy často peníze z magistrátu Pardubice na rozvoj oddílu juda, šly na zcela jiné aktivity TJ Synthesia, osamostatnil. Vznikl nový subjekt s názvem Judoklub Pardubice. Začátky nebyly snadné, protože předsednictvo si muselo zvykat na samostatné rozhodování a pronikat do tajů, o kterých nemělo dříve ani tušení.

Tato změna se téměř okamžitě projevila na finančním zajištění oddílu. Najednou byly peníze na závody mládeže, začalo se jezdit po soutěžích. Samozřejmě se jezdilo i na zkušenou do sousedních oddílů. Výsledky se s přibývajícími zkušenostmi začaly dostavovat v podobě dobrých umístění naši mládeže a vzrůstající popularitou, která zapříčinila nárůst členské základny mládeže.

2003

Z počáteční euforie, která zachvátila všechny z důvodů nárůstu základny, judisté velmi rychle vystřízlivěli. Vyvstal zde známý nerudovský problém „kam s ním“. Nárůst zájmu mladých byl tak veliký, že v současné době byly tréninkové kapacity naplněny na doraz. Judisté začali hledat řešení, kterým by se velký nárůst zájmu zvládl.

Nejdříve hledali vhodnou místnost se zázemím v blízkosti dosavadní haly. Prozkoumávaly se Doubravice, Rosice a dokonce se uvažovalo o Hůrkách.

Pohled do už neexistující „haly“ v Ohrazenici

2004

Nakonec se jako relativně nejrozumnější řešení ukázala rekonstrukce stávajícího objektu. Toto řešení bylo sice problematické, protože „hala“ byla stavěna v době, kdy ještě moc neřehtal byrokratický kůň, a mohlo se stavět pro sport bez jakýchkoliv problémů. Dědictví této doby spočívalo v tom, že objekt „Ohrazenice“ nebyl nikde zakreslen a vlastně neexistoval.

Nastaly doby velkých jednání s Magistrátem Města Pardubic, někdy až zacházejících do extrémů.

Tady nastoupila diplomatická jednání dvou lídrů oddílu, jednatele Jiřího Tucauera a předsedy Vladimíra Svobody seniora. Našla se cesta, která se jevila jako schůdná, ale velmi dlouhá. Získat podporu a hlavně peníze od různých složek jak města, tak i státu bylo nepředstavitelně složité.

Nastal zde známý problém s řehtajícím úředním šimlem. Všichni, kdo mohli pomoci, tak se tímto našim požadavkem zabývali ne proto, že je to třeba pro rozvoj sportu, ale proto, aby dokázali okolí, jak jsou oni důležití pro rozvoj sportu.

Musíme zde ale jmenovat i čestné výjimky, jako je předseda KV ČSTV pan Zdeněk Čihák a vedoucí referent oddělení sportu magistrátu Pardubice Mgr. Kazimír Svoboda, kteří na naše snažení vždy odpověděli pomocí, ne slovy.

2006

V tomto roce je nutné zaznamenat velmi rychlý nástup v technických dovednostech kádru trenérů. V červenci získali provedenou zkouškou prvého Dana Jirka Tucauer společně s Alešem Hrubým a v říjnu opáskovala naše trenérka Hana Ondráčková. Je to poměrně velký úspěch na tomto poli.

V Oddíle jsou v tuto dobu registrováni tito aktivní mistři juda:

Jiří Tucauer...............1.DAN
Aleš Hrubý................1.DAN
Dušan Born...............1.DAN
Zdeněk Žítek.............1 DAN
Hana Ondráčková.....1.DAN
Monika Bábovková....1:DAN
Vladimír Svoboda......2.DAN
Vladimír Svoboda......5.DAN
René Svoboda .…….1.DAN

Všichni jmenovaní si své technické stupně získali zkouškami před zkušební komisí. O to větší je hrdost nad tímto úspěchem.

Začalo se také pracovat na stmelení kolektivu. Vždy na konci školního roku se pořádá sportovní odpoledne, kde proběhne hodnocení činnosti za celý školní rok s patřičnými odměnami pro nejlepší žáky a jejich rodiče spolu s trenéry diskutují o sportu při dobrém jídle až téměř do rána. Tyto akce stmelují nejen samotné sportovce, ale i rodiče, kteří se vlastně stávají členy našeho Judoklubu de facto.

2007

Členská základna je v tuto dobu dostatečná a plány předsednictva jsou velice optimistické. Tento optimismus je odůvodněný, zvláště pak, když oddíl přípravky má rok co rok 35 - 40 nováčků. Je sice pravdou, že asi 25% nováčků výcvik nedokončí, protože byli zlákáni různými filmovými pohádkami o bojových uměních a najednou zjistili, že skutečnost je naprosto jiná. Zbývající borci pak propadnou judu a stává se pro ně životním stylem. Velmi rychle zjistí, že za chvaty, které se používají k boji se skrývá filozofie, která mění názor na život a to v kladném smyslu. Poznávají, že být bojovníkem - judistou je velmi tvrdá řehole, která přináší mimo jiné i vnitřní klid, uspokojení a víru v sebe sama. Poznají, že krása juda je v tom, že na tatami stojí proti soupeři sami, že případnou chybu za ně nenapraví žádný další hráč v poli. Musí bojovat sám za sebe a někdy i se sebou, aby získal vítězství. Pokud prohraje, pak musí mít mnoho morálních sil, aby měl odvahu a pokoru uznat soupeřovo vítězství, bez výmluv na cokoliv a ještě mu potřást rukou k vítězství. Přístup trenérů k mládeži začal už v tomto roce nést ovoce.

Na závodech pro mládež se začalo objevovat čím dál tím více závodníků. Na krajské soutěže, na které jezdilo sotva 10 žáků, se najednou objevil kolektiv 25 žáčků, kteří měli chuť bojovat a přiváželi už i do této doby vzácné medaile.

Začalo se z výcvikem nejmladších dětí ve věku 3 – 5 let. Tuto velmi zodpovědnou práci si vzali za své trenérky Monika Bábovková a Míša Shánělová, obě zkušené maminy od dětí. Tento aspekt byl velmi důležitý. Tady už nejde o trénink, ale o výchovu k judu a na to v tomto věku sice jsou školy, ale nám se osvědčil přístup srdcem maminek. Zpočátku chodilo jen 5 –6 mrňousů, ale po čase vyrostl kolektiv 15 maminek s dětmi.

Velký přínos v práci s mládeží byl návrat zkušených trenérů Martina Licka a Dušana Borna, Míši Shánělové a Moniky Bábovkové. Ti si vzali na starost o něco starší děti a práce se jim velmi dařila.

1.5.2007

Toto je velmi důležité datum ve vývoji našeho Judoklubu. K tomuto datu totiž Magistrát města Pardubice zakázal činnost oddílu v Ohrazenici. Důvody byly uváděny v různých rovinách. Fakt ovšem zůstal ten, že ohrazenický areál dostal do užívání fotbalový klub a budova našeho sportu byla vlastně ilegální a opravdu hrozila spadnutím. Sice toto rozhodnutí bylo tvrdé, ale vyburcovalo vedení Judoklubu k činnosti. Došlo k jednání na Magistrátu Pardubic, které nebylo příjemné pro lídry Judoklubu, ale přineslo výsledek, který nikdo neočekával. Judoklubu byla nabídnuta hala v areálu stavebního podniku naproti Kávovinám. Při této nabídce lídři Judoklubu byli dost pesimističtí. Takových nabídek už bylo mnoho, ale žádná pro tak velký oddíl nebyla vyhovující.

Nicméně se vydali prozkoumat nabízené prostor. Při vstupu do nabízených prostor oba jednající byli doslova šokováni a to příjemně. Prostor, který  byl nabídnut byl zhruba 2x větší než Judoklub měl doposud, a se vším zázemím. Bylo by pouze třeba drobných úprav, aby se dal tento prostot používat pro judo.

Opět začala jednání, protože všichni si uvědomovali, že takto velký prostor nebude zadarmo a je třeba zajistit finance na nájem a úhradu energií. Byli osloveni lidé na magistrátu města a i předseda KV ČSTV Vlastimil Čihák a byli požádáni o pomoc.

2008

V tomto roce bylo prioritou uvést nové prostory do stavu, který by zajistil důstojné provozování našeho sportu. Byl ve znamení získávání peněz na různé úpravy šaten, dojo a podobně.

Začalo i fungovat velmi silné družstvo žáků, kteří vozili značné množství medailí. Bylo započato s družstvem „batolat“, které si vzala na starost Monika Bábovková s Míšou Schánělovou. Jednalo se o cvičení s malými dětmi 3 – 5 let.

2009

Do našeho Judoklubu Pardubice o.s. vstoupil oddíl Thajského boxu s názvem „Pratoriáni“ tento oddíl měl stejný statut, jako oddíl aikida. Vede ho František Smetánka se svou sestrou Lenkou.

2010

Po značných jednáních na všech úrovních, byly získány peníze z krajského předsednictva ČSTV, na zcela nové tatami, které bylo po 35 letech vyměněno za nevyhovující ještě z doby předsedy  pana Jana Čibery. Bylo pokračováno v úpravách cvičebních prostor, přibyly cvičební pomůcky a oddíl se rozmnožil na 360 členů.

Osazení oddílů trenéry se změnilo minimálně. Nastoupili zcela noví trenéři Fanda Smetánka, který trénuje náš nový oddíl mui- thaj a judista Jan Vokujič. Batolata s Monikou nyní vede Lenka.

2011

V tomto roce probíhali tréninky tří sportovních odvětví v naší tělocvičně. Bylo to JUDO, AIKIDO a MUI-THAI. Nastoupil nový trenér judo, Pavel Antoch k oddílu přípravky. Bohužel nás opustil po tragické smrti i trenér František Smetánka a tím začala váznout i spolupráce s oddílem MUI-THAI. Spory v jeho vedení směřovali k odchodu tohoto oddílu z Judoklubu.

2013

Předpoklady odchodu oddílu MUAI-THAI se bohužel vyplnili. Oddíl dostal nové prostory ke svému sportování. Členská základna se sice snížila, ale uklidněná situace se projevila v nárůstu výkonnosti a kvalitě trénování. Naši mladší žáci byli v regionálním přeboru na druhém místě a starší žáci byli na třetím.

2014

Tento rok nezačal příliš povzbudivě. Díky ne velké „péči“ našeho hlavního sponzora tedy města Pardubice se oddíl dostal do finančních potíží. Platba nájmu (304 880 Kč) a úhrada energií (16440) se stávaly  docela problém. Od Magistrátu jsme dostali pouze polovinu dotací. Ani s oddílovými příspěvky nebylo možné všechny závazky splatit. Byly zrušeny i odjezdy na všechny soutěže. Nicméně se diplomatickou cestou dohodla s Magistrátem cesta jak tento problém vyřešit a situace se stabilizovala. V tomto roce se ke kádru trenérů připojili i dva noví trenéři. Jiří Florian, který přišel do Pardubic z Prachatic a Jan Ubrý, který se po nějaké době opět vrátil do Judoklubu. Oddíl žáků byl rozdělen na pokročilé a mladší a proveden i výběr. Každý z těchto oddílů trénoval zvlášť. Tím se i zkvalitnila příprava a začalo se výsledkově dařit.

2015

Ve školním roce 2014-2015 byl založen oddíl benjamínků, kde cvičili děti od tří do šesti let. Jednalo se o cvičení pouze s náplní pohybovou, nikoliv judo. Cvičení se věnovali naše trenérky Monika Bábovková a Lenka Kršíková. Řady benjamínků značně narůstali. Cvičících dětí bylo cca 40 i více přesto, že se cvičilo v pátek od půl páté.

Začalo se intenzivně jezdit na soutěže. Za rok jsme obsadili 39 soutěží po celé republice. Dařilo se i finančně a proto jsme mohli vydat na soutěže 91 337 Kč. Zkušenosti ze soutěží se okamžitě promítly do výkonnosti našich borců.

Bylo možné uspořádat i příměstský tábor, na kterém bylo 38 dětí a závěrečné hodnocení tábora proběhlo v Ohrazenicích v prostorách HZS. Byli pozváni i rodiče všech zúčastněných dětí na posezení s čuníčkem (ugrilovaným) u ohně.

O prázdninách si udělali na školení trenérů zkoušky trenérů II. třídy Jiří Florian a Jan Ubrý.

V tomto roce jsme museli podle zákona požádat o změnu názvu oddílu z občanského sdružení (o.s.)

Na zapsaný spolek (z.s.). Byla změněna i banka (Raiffeizen) pro nestydaté poplatky na FIO banku.

2016

Tento rok byl zlomový. Po oslavách 70-ti let věku odstoupil předseda Judoklubu Pardubice z.s. Paeddr Vladimír Svoboda a proto byla svolána mimořádná členská schůze. Na této schůzi byl zvolen za odstupujícího předsedu, výkonný předseda Mgr. Jiří Florian. Z této ustavující schůze vzešel nový výbor ve složení:

Předseda: mgr. Jiří Florian
Jednatel: Jiří Tucauer
Hlavní trenér: Aleš Hrubý.

Odstupující předseda byl jmenován předsedou honoris causa.

V Judoklubu Pardubice z.s. jsou k dnešku (1.7.2016) registrováni tito mistři JUDO:

Jiří Tucauer...............1.DAN
Aleš Hrubý................1.DAN
Dušan Born...............1.DAN
Zdeněk Žítek.............1 DAN
Monika Bábovková....1.DAN
Vladimír Svoboda......2.DAN
Vladimír Svoboda......5.DAN
René Svoboda .…….1.DAN
Jiří Florian……………2.DAN
Jan Ubrý……………..1.DAN
Michala Skácelová....1.DAN
Aleš Pícha……….….1.DAN

Všichni jmenovaní si své technické stupně získali zkouškami před zkušební komisí. O to větší je hrdost nad tímto úspěchem.

 V tomto roce byl také uspořádán turnaj „O perníkovou medaili“ Soutěž proběhla v basketbalové hale na Dukle a zúčastnilo se po oba dny cca 150 dětí. Byly postaveny tři tatami. Každý soutěžící dostal kromě vysoutěžené medaile ve své váze a malého dárku, ještě perníkovou medaili. Tuto dostali všichni zúčastnění včetně činovníků. Turnaj byl velmi úspěšný a slibný do dalšího ročníku.

Chystá se i tradiční tábor pro děti ve Sněžném v Orlických horách.

 

Prosím o chvíli strpení

Dopisuji historii Judoklubu Pardubice.