1952
Je mnoho sportovců, kteří by si rádi připomněli vznik oddílu judo v Pardubicích. Proto dovolte pár řádků o jeho historii.
Koncem roku 1952 se sešlo pár nadšenců v čele s panem RNDr. Rudolfem Kotvou a profesorem Vladimírem Lorencem ve sportovním klubu Studánka, tehdy to byl policejní klub, který potřeboval pro výcvik policistů, právě to co tito nadšenci nabízeli a to sebeobranu osob beze zbraně. Tehdejší poválečný Sbor Národní Bezpečnosti proto všemožně podporoval vznik tohoto klubu. Tehdy se sebeobranné techniky ještě vyvíjely z mnoha orientálních sportů a říkalo se jim jiu-jitsu.
Díky své atraktivitě a potřeby pro SNB byl klub Studánka velice dobře materiálně zajištěn. Vychoval spoustu dalších nadšenců, kteří zakládali oddíly jiu-jitsu po celé republice. Tak vznikl například oddíl Spartak ZVÚ Hradec Králové, dnešní Sokol a podobně.
V pozdějších letech se již začalo jiu-jitsu přiklánět ke sportovnímu pojetí s pevnými pravidly a dostalo název judo, to znamená v překladu z japonštiny „jemná cesta“. Náplň této, původně sebeobranné techniky, již byla zcela pozměněna ve sport a kvalitativně posunuta značně výše než bylo jiu-jitsu. Snad z důvodů, o mnoho složitější výuky chvatů juda, která kladla velké nároky na žáky, se pomalu začal projevovat v SNB (sbor národní bezpečnost) nezájem velitelů a oddíl Studánka se dostal mimo zájem velení SNB.
1958
Proto se zdravý kádr oddílu začal zajímat o organizaci, která by je zastřešila. V tehdejší době největší a nejbohatší státní podnik Explosia Pardubice podal judistům pomocnou ruku a oddíl se stal součástí TJ Jiskra Pardubice, který vytvářel sportovní zázemí pro zaměstnance podniku. Podle přísloví „jaký pán, takový krám“ se oddíl judo stal velice dobře hmotně zajištěným oddílem a podle toho také vypadala činnost. Již tehdy, to je v roce 1958 měl oddíl početně nejvyšší stavy a ty se dlouhá léta pohybovaly kolem 150 - 200 členů. V republikových soutěžích se umisťoval na předních místech.
Díky oddílovému předsedovi panu Janu Čiberovi, který se staral o oddíl od doby, kdy přešel pod n.p. Explosia si oddíl vytvořil takovou materiální základnu, že z této základny oddíl žil po dlouhá léta. Po politických změnách, kdy n.p. Explosia byl sloučen ještě s dalšími chemickými subjekty a byl přejmenován na n.p. Synthesia Pardubice, byla celá TJ Synthesia zastřešena organizací ČSTV. V této době byly dotace pro sport státní záležitostí a proto i oddíl judo dále vzkvétal. V tehdejších akcích „Z“ byla postavena brigádami judistů nová „hala“ na tehdejší dobu moderní a rozměrná a byla vybavena po celé ploše žíněnkami.
1970
V roce 1970 byla „hala“ vybavena díky aktivitě předsedy Jana Čibery, novými žíněnkami známými pod názvem tatami. Toto kvalitní tatami slouží judistům dlouhá léta.
Říká se, že pokud něco má začít v nové kvalitě, pak se musí odrazit ode dna. Toto se potvrdilo stoprocentně i oddílu judo TJ Synthesia Pardubice.
1990
Po listopadové „Sametové revoluci“ v roce 1989 byla svolána narychlo členská schůze oddílu, na které oddíl opustilo dosavadní vedení oddílu v čele s předsedou Janem Čiberou, hlavním trenérem Jaroslavem Králem, Pavlem Vojtou, Janem Dvořákem a Hubertem Krejčím. Tím se oddíl dostal do hluboké krize, protože z dospělých, kteří měli nějaké zkušenosti s vedením tak velkého oddílu zůstal jediný a to Vladimír Svoboda senior, tehdejší trenér družstva dospělých, který platil za rebelanta a pořád dával předsednictvu najevo, že takto judo nelze dělat.
Hrozbu rozpadu oddílu bylo nutné odvrátit. Ihned po odstoupení dosavadního vedení byla svolána „rada starších“. Jednalo se o několik dorostenců, či právě odrostlých dorostenců, kterým nebylo jedno, že oddíl se díky odstoupení celého vedení, rozpadá. Bylo třeba nahradit odstupující a to i ve funkcích trenérů, kde také uprchlíci pracovali. Do akce o záchranu oddílu judo nastoupili Zdeněk Žítek, Svoboda Vladimír mladší, Svoboda René, Monika Bernkrautová a hradecká trenérka Petra Vítová. Ani jednomu z jmenovaných nebylo 20 let
1991
Nicméně během půl roku se situace stabilizovala a oddíl začal fungovat. Sice byl značně poznamenán krizí, ale mladíci, kteří byli postaveni před úkol zacelit prostor po odstupujících, se více než osvědčili. Ať mělo odstoupení bývalého vedení oddílu jakýkoliv důvod, nyní si již málo kdo vzpomene na tento moment. Všichni ho spíš chápou jako začátek nové éry oddílu judo. Starší trenéři, kteří odešli spolu s odstupujícím předsednictvem, se již nevrátili. Čas ukázal, že to bylo ku prospěchu oddílu. Začali fungovat noví, mladí trenéři a čas ukazuje, že tato volba, byť z donucení, byla více než prospěšná.
I když byly několikrát zaznamenány snahy odpadlíků se vrátit do oddílu, mladá garnitura je s díky odmítla, snad i ve vzpomínce na jejich jednání, které způsobilo málem rozpad oddílu.
1993
Pak sice ještě několikrát čelil oddíl ataku lidí, kteří byli zaskočeni tím, že oddíl pokračuje v činnosti, ale funkcionářský kádr byl již natolik stabilizován, že tyto snahy byly eliminovány a oddíl fungoval dále. Zde je třeba připomenout snahu některých uprchlíků založit konkurenční oddíl judo v Polabinách pod názvem „Trefa“, nebo jakýsi vysokoškolský klub judo. Toto zvláště prosazoval bývalý trenér Jaroslav Král společně s Vlastimilem Bíbrem, kteří patřily do skupiny, která zapříčinila krizi. Tyto oddíly by samozřejmě stáhly zájemce o judo z Polabin a členská základna oddílu judo TJ Synthesia, který byl v Ohrazenicích, by klesala. Nicméně tyto snahy zůstaly pouze jako přání.
Systém práce v oddíle s osmi trenéry se ukázal jako vyhovující stav. Navíc naše řady rozmnožili i členové oddílu aikido.
Dá se říci, že oddíl judo byl na výsluní, jak v metodice, trenérských kádrech, členské základně, tak i ve výkonech borců.
V době po stabilizaci, pracuje vedení oddílu judo ve trojici, skládající se z předsedy Vladimíra Svobody, jednatele a ekonoma Jiřího Tucauera a v neposlední řadě z metodika a hlavního trenéra oddílu ing. Davida Kulhavého, víc jich při aktivitě tohoto předsednictva není potřeba. Je nutné vzpomenout i oddíl aikido, který byl veden Zbyňkem Machem a Leošem Matouškem. Oddíl má své vlastní vedení a je jakousi konkurencí oddílu judo.
Oddíl judo, když pomineme některé snahy z různých stran o jeho rozklad, či ztěžování pozic, byl velice aktivním oddílem a jeho borci se již výkonnostně prosazovali.
2001
V roce 2001 se oddíl judo TJ Synthesia z finančních důvodů, kdy často peníze z magistrátu Pardubice na rozvoj oddílu juda, šly na zcela jiné aktivity TJ Synthesia, osamostatnil. Vznikl nový subjekt s názvem Judoklub Pardubice. Začátky nebyly snadné, protože předsednictvo si muselo zvykat na samostatné rozhodování a pronikat do tajů, o kterých nemělo dříve ani tušení.
Tato změna se téměř okamžitě projevila na finančním zajištění oddílu. Najednou byly peníze na závody mládeže, začalo se jezdit po soutěžích. Samozřejmě se jezdilo i na zkušenou do sousedních oddílů. Výsledky se s přibývajícími zkušenostmi začaly dostavovat v podobě dobrých umístění naši mládeže a vzrůstající popularitou, která zapříčinila nárůst členské základny mládeže.